na Blog.cz

Zkrátka chci podat hlášení o mém nynějším stavu.

Žiji. Zatím žiji. Nevím zda-li úspěšně ale přece. Školu tak nějak přežívám, teď už je to asi vážně zoufalé, protože je to už moc dlouho, co bylo nějaké volno. Navíc - na začátku roku to byla pro mě nová škola, což znamená vše nové, tudíž objevování a to se rovná nějaké zábavě. Teď je ale vše staré a já se začínám nudit a to mě to pak ve škole nebaví. ALe co, teď budou prázdniny alespoň 10 dní (což jsou snad nejkratší Vánoce co jsem zažila za tu dobu, co chodím do školy), takže si odpočinua nabyji síly.

Jinak teď jsem nemocná. trašně mě bolí v krku, uplně mě tam řeže, takže každou chvíli se rozkašlu. A taky mám rýmu.

A vlastně, jestli jste si nevšimli, tak jsem si změnila přezdívku na Mac. Původní přezdívka Lowu bylo.. no dejme tomu moc sladká a mně přišla už dlouhou dobu dilinkovská. Vlastně se mi taková zdála už když jsem jí vymýšlela, ale chtěla jsem mít nějakej svůj osobní blog..

Vlastně: Moje první prezdívka byla Messner a to bylo když mi můj blog založila máma. Pak jsem si říkala j.k podle mých iniciálů. To mi bylo asi 8 nebo 9. Další přezdívka byla Joha která mi vydržela dost dlouho, al emě se zdálo že moc prozrazovala a navíc ostaní jí neuměli skloňovat, takže jsem přešla na nesklonné Lowu. A teď budu Mac (čtené jak Mek). TA Mac, kdyby to někomu nedošlo. Nevím rpoč, nevím jak, nevím zač. Prostě jsem psala, napadlo mě to a tak jsem to napsala do políčka autor.

Jó, tak to je asi vše. A jak říká František - Mějte se Fanfárově! :))

No, nebudu to zdržovat. Nedávno jsem jela ze školy autobusem. Vlastně musím jít od školy chvilku pěšky, pak jet tramvají asi 5 zastávek (ale předtím si většinou kupuji ještě nějakou dobrotu v pekárně) , přestoupím na bus a nakonec ještě zase další chvilku k domu. No, to je jedno. Zkrátka jsem teda jela busem. Byl přiměřené.. em "poloplný" , ale stejně jsem nenašla místo k sezení tak jsem si stoupla k oknu u prostoru pro kočárky. Naproti mě seděli nějaký dvě nafinťěný holky, okolo 20 let. Neříkám že by neměli vkus. Ale na jedné zatávce přistoupila taková stařenka, která se pohybovala docela pomalu a mohlo jí být tak kolem 70 - 75. Stoupla si k těm holkám a chytila se tyče. V tom jsem si všimla, že ta jedna holek, která seděla dál od okna má kabelku Luis Vuitton a i její další kousky šatníku určitě nebyly ze sekáče. Ta holka se na tu stařenku jen tak koukla, sjela jí pohledem "co si jako stoupáš ke mně" a dál se koukala z okýnka. Babička tam stála asi 3 minutky a naštěstí jí pak pustil sednout nějaký mladík mluvící rusky. To mě vážně dostalo. Chudák babi se sotva drží na nohách, ale hlavně že ta slečna co jí nepustila si sednou měla značkový hadry. Slušné vychování jí asi nic neříká. 

Fajn, někdy si taky sednu a doufám, že nepřistoupí někdo, kdo by mi mé místo které jsem si vyhlídla čmajzl. Kamarád mi třeba povídal že asi už 3x se mu stalo, že chtěl pustit nějakou paní sednout si, ale sjeli ho, že jestli si myslí, že ony jsou už snad staré báby které nevydrží stát... no zkártka nyní už pouští sednout si pány a paní, kterým se už na hlavě objevilo aspoň pár šedivých vlasů. 

Tak. Ráda bych vás informovala o  svém nynějším stavu - hlavně na nové škole. :-)

Ty první dva měsíce byly celkem v pohodě. Kupodivu, se mi zezačátku gympl jevil snad lehčí než základka. No jo, jenže to bylo tím, že na základky jsme psali testy tak 1 za 14 dní, takže jsme psali z maximálně 5-6 stránek v sešitu. No, jenže např. z dějáku jsme psali až včera- což je po dvou měsících školy. Jako jak se mám asi 20 stránek v učebnici a 12 stránek v sešitě naučit během 3 dnů? No, takže budu ráda za trojku. Ještě k tomu mi šťastné číslo 9 (v abecedě jsem 9.) zajistilo že v úterý budu asi z té samé látky zkoušená (páč je dneska 9.11. žejo). Nadruhou stranu je dobrý, že se budu aspoň učit o něco míň, když už jsem se učila předvčírem. A taky asi nezapomenu látku o občanský válce, revoluci a vzniku Velké Británie což se stalo roku 1707, což je tak to jediný co si pamatuju.

No jinak v matice mám lepší námky jak na základce. Zjišťuji, že jsem měla asi poměrně těžkou základku oproti ostatním, teda aspoň v matice, protože jsme toho brali víc než jiní. Takže zatímco já jsem měla na základce z matiky 2 a teď mam jendičku, ostatní co měli na základce z matiky 1 mají teď 2 a hůře. Takže aspoň můžu říct, že naše přísná paní učitelka Vydra mě asi vážně něco naučila.

No, dneska jsme psali vlastně čtvrtletku z matiky. Takže až dostanem výsledky, asi už jedničku na výzo mít nebudu. Nu co.

Jinak jsme vyfásli hroznou kozu na zempl. Říká se, že je to hrozná sparťanka a že kdy sparta prohraje (jako se stalo tuhle neděli), je děsně zpurzená a zkouší celej den. Hm, takže v pondělí jsme psali písemku. Mám za tři.

Jinak žiju tak nějak normálně, snad už jsem si zvykla "chodit" v tom systému na gymplu. A co vy, co jste šli na gymply, jak to zvládáte? :-)

Zkrátka vám to musím napsat. A doporučuji vám si tento článek přěčíst.

Včera, okolo 17. hodiny jsem vycházela z baráku v jedné Pražské ulici. Naše ulice navazuje kolmo na hlavní - a na hlavní je autobusová zastávka, kde jezdí autobus, kterým se dostanu na trénink. A tak tedy jdu , jdu po ulici ve které bydlím a jsem asi 3 - 4 m před ulicí hlavní. Najednou  zleva přijíždí auto - vlastně jede hrozně rychle, snad rychlostí jakou se jezdí na dálnici. Říkám si, co je to za retarda, proč jezdí tak rychle. Najednou ale prudce zahne do ulice, kde se nacházím a najednou jede přímo na mě - ačkoli jsem na chodníku. Normálně bych si řekl,a že chce zaparkovat půlkou vozidla na chodníku a  půlkou na silnici, jenže v téhle rychlosti by to asi nebylo dost možné. Takže v těch pár vteřinách co jsem měla na rozmýšlení jsem popoběhla směrem dopředu a asi tak za 1,5 vteřiny slyším dost velkou ránu - jak něco - evidentě to auto narazilo do toho domu. Popoběhla jsem ještě za roh - na hlavní ulici, kde jsem si hluboce oddychla. Pár lidí si rány všimlo a šli se tam podívat. Já jsem zůstala radši ještě chvilku stát a radši se neotáčela, stejně bych neviděla za ten roh, kde to auto stálo. Já se vážně bála se tam jít podívat a tak jsem došla na přechod přešla silnici a došla na zastávku. Tam jsem si nějak uvědomila co se to stalo a  šla se zase zpátky podívat, co se tedy stalo. Trvalo asi tak 4-5 minut než jsem se tam dostala. Auto už tam nebylo, jen střepy a nějaké přední části auta. 

Na blogu www.life-less.blog.cz jsem četla článek, kde autorka blogu Vivi hovořila o štěstí. mohu já tedy mluvit o štěstí? Pravděpodobně ano, protože jsem ho vážně měla. Kdo by řekl, že vás může na chodníku něco zaject? Do včerejška bych to vážně neřekla. :D

Můj brácha si standartně dává sluchátka do uší když někam jde a to na plný pecky. Stihnul by brácha zareagovat rychle, kdyby nevnímal okolí? Takže pokud možno, vyvarujte se produktům, které  nějakým způsobem omezují vaši pozornost. Dále - nevím co tomu chlapíkovi bylo, co řídil to auto. Jestli se dozvěděl něco vážného a spěchal, že tak rychle jel, nebo jestli byl opilý. A taky vážně nevím proč zatáčel. Takže - nejezděte autem pokud jste v nervu nebo napilý anebo pod vlivem drog, jo? Díky. Usnadníte život mnoha lidem! :-)

A ještě se vrátím k tomu štěstí. Opravdu jsem si myslela, že o štěstí se dá mluvit dlouhodobě. třeba - nojo, poslední dobou mám štěstí, všechno se mi daří. myslím, že tomu se spíš říká šťastné období.

O štěstí se nedá mluvit v přítomnosti, ale podle mého jen v minulém čase. Prostě jsem měla štěstí, že jsem zareagovala a koukala se dopředu. :-) Teď to naštěstí už beru nedlehčeně, ale zároveň tomu vážně nemůžu uvěřit..:D

Teď jsem se dozvěděla, že z mého volejbalové družstva odchází má nejlepší kamarádka.

Víte, když si to tak uvědomuji, zjišťuji, že každou chvíli se ze mně stane samotář, se kterým se nikdo nebaví - vlastně já se spíš nebudu bavit s ostatními.

Na volejbale je sice lidí dost, ale ani jeden není moje spřízněná duše, tak jako byla Kačaba.

Nyní začínám v nové škole - snažím se skamarádit  a všechno, ale stále nenacházím taho pravého člověka. Vždy mi na někom něco nesedí a i když je to uplná prkotina, dokáže mě to rozhodit pokaždé, když jsems tím člověkem. Samozřejmě, mám spoustu kamarádů z mé bývalé školy, mé bývalé spoluhráčky a další lidi, jenže s těmi se uvidím maximáln tak 1 - 2x do měsíce a bůh milej ví, jestli na mě nezapomenou úplně.

Takže i když se s kačabou můžu vídat i jinde mimo volejbal, i když se s lidma ze základky můžu vídat i jinde než mimo školu - bude to moje minulost a já budu ale potřebovat lidi i v přítomnosti a zajisté i v budoucnosti.

Jen doufám, že se budu mít od čeho odrazit a že tohle všechno je náznak, že všechno se rychle otočí a já budu ten nejšťasnější človíček na světě. Už aby to bylo..

Prázdniny jsou za mnou (možná vám sem hodím nějakou tu fotku), nic méně začíná mi nové "životní období".

Ano, od včerejšího ráno už jsem student gymnázia. 4 dny před začátkem školy jsme měli seznamovací kurz. Upřímně - jevilo se mi to hůř, než to doopravdy je. Teď, když jsme ve třídě, je fakt že se spolužákama se bavím v postatě pouze o přestávkách a to je tak max. do 15-20 minut. V lavici sedím vedle fajn holky, která je sice šíleně užvaněná, ale aspoň je sranda. Páč kdyby nežvanila ona se mnou, zase bych prudila já ji, takže.. :-)

No, a vlastně o přesávkách se asi budu pohybovat na chodbě, kde je další kopa lidí, s kterýma se můžu bavit. A po škole? Tak to si opravdu už nyní můžu vybírat, zda-li pojedu pouze domů, nebo jestli půjdu ven s lidma z gymplu, ze základky, nebo úplně s někým jiným.

Nu a když pojedu na nějaký školní výlet či zájezd, myslím že s těma mejma retardama ze třídy to přežiju - oni vlastně nejsou zase tak hrozní a navíc je znám necelý týden, takže uvidíme. 

Tak, co vy a prázdniny nebo nástupy na novou školu? Jak se zdařil váš nový třídní kolektiv?

Zdravíčko děcka! :-)

Tak jsem si řekla, že vám shrnu 1/3 prázdnin. Všechny zážtky sem opravdu psát nebudu, ale jen tak abyste věděli kde se poflakuji.

1. Týden prázdnin jsem zavítala do hl. měsa Anglie - Londýna. Byla jsem zde už podruhé ale musím říct, že teď už to byla trochu nuda. Vcelku jsem se těšila, vím že je to úžasné město, ale popravdě, byla jsem zde s rodiči a s bratrem, na 5 dní a náš program by se dal zvládnout svižnějším krokem za 4 dny. Navíc netbook nefakal, protože měl vybitou baterku a jak jistě dobře víte, v Anglii jsou jiné zásuvky. Ale i tak to nebylo úplně na škodu. Např. jsem se sekla v tom jejich pitomém metru. Když jsme přijížděli na zastávku hrozně to zaskřípalo a pak nás nechtěli pustit ven nebo to nešlo. Metro bylo narvané, všichni jsme se na sebe lepili a bylo hrozné vedro..

Navíc když nám asi po 5 minutách co byly zavřené dveře něco říkali v tom jejich nesrozumitelném rozhlase, všichni cestujicí hrozně vzdychli. Vzpomněla jsem si na horor karanténa, kde lidi držej v domě a nechtěj je pustit protože uvnitř domu se rozšířila velice agresivní vzteklina...

Říkala jsem si, proč když jsme na zastávce nás nemůžou pustit ven. Pak lidé uvnitř vlaku začali bušit na dveře. Neviděla jsem co se děje, protože jsem byla na druhé straně. Možná tam byla bomba. :D

Drželi nás tam vcelku asi 10 minut a pak nám ty dveře nějak otevřeli, ani nevím jak. Nastala tlačenice, všichni vyběhli ven a hrnuli se pryč. Myslím že ty dveře se jim zkrátka pokazili, protože říkali že musej vyměnit vlak.

Vlastně mám ještě jeden takovej poznatek - nikdy si nekupujte hezkej kufr. Byla jsem svědkem toho jaks nima hází když ho vyhazujou z letadla. Je to ten způsob: Vezmu, hodím, kopnu. My naštěstí jeli s tou největší křusnou, takže se nám mohl kufr jen rozpadnout. Nicméně těch kufrů od Dakine, Burtom atd. mi bylo nesmírně líto.

Zdravíčko. Konečně jsem zase na pár dní doma a tak vám sem šoupnu pár fotek ze svých prázdninových akcí a první na řadě bude Londýn, hlavní město Anglie, které jsem navštívila první týden o prázdninách.

Už jen tři dny škola a já se navždy rozloučím se svojí třídou. Po předchozím článku už nevím, co si mám myslet. Tedy spíše po včerejším výletu. Rozlučka v divoké šárce - kterou jsme teda udělali na poslední chvíli, jelikož učitelka furt trvala na svém, že s námi nikam nepojede. Ale jela. :-) A já jsem za to ráda. Sama říkala, že nevěděla, že se s náma mimo školu dá jednat takto - takto hezky. Trézka dostala nápad s tím, že příští rok by se jelo na vodák. Sice už tu nebudu ale doufám, že mi zbyde čas a to místo které mi prý budou držet opravdu bude mé!

Takže je to tak, naše třída je opravdu jen plná sobců. Ve skutečnosti jsme nejlepší parta na světě - tedy spíše mimo školu. Ale když jsme v té budově (myslím že je proklatá) jsme ti nejhnusnější lidé na světě.

Jo, musím to říct. Po naší třídě se mi bude stejskat. A to hrozně moc. K když jsme tak silné osobnosti, budou mi ti blbci moji malí ležet v srdíčku.

Jinak k dnešku

Trézka mi dneska věštila z tarotek. Má budoucnost nevypadá moc slibně. Myslela jsem při tom na svou budoucí školu. Vyvěštila mi, že to bude fajn, pak že všechny ty lidi budu pitvat (což já opravdu dělám) a to prý nesmím dělat, jinak to bude špatné. Prý je musím brát takový, jaký jsou. Což nasvědčuje samo o sobě že to budou totální blbci. xD No a pak že to bude špatné, ale že nakonec to vše bude nejlepší. Doufám teda, že se tohle odehraje tak během jednoho týdne, protože nenávidím samotu. Takže tam cci mítnějakou spřízněnou dušičku. I když třeba jen malou.. :-)

Nevím co mě to popadlo.

Vlastně jsem se na gymnásium docela těšila. Jo, už mě nebavilo, že kvůli tomu, že nějaká pipka od nás ze třídy hodí po jednom nejmenovaném chlapci tužku amísto toho trefí učitele. V mnoha případech bysme psali písemku  - on nám pustil film, řekl že ho nebude známkovat a že si nemáme nic zapisovat. Naše třída opět promluvila náhle mi na stole ležel papír který jsem měla podepsaný mým příjmením a čísla o 1 do 6. Avšak u nich nebylo napsáno nic, protože přes ten řev v naší třídě nemělo cenu film poslouchat. Za 5. Co na tom, že kdyby byl ten učitel vážně svině, posunula by mi ta známka průměr o stupeň horší. Přejdu dále.

Nebaví mě, že kvůli tomu, že se zase jedna nejmenovaná pipka pohádá s jedním nejmenovaným chlapcem a místo 2 plánovaných hodin češtiny strávených venku zůstaneme uvnitř v tom šíleném vedru. Jo, je to pár příkladů z mnoha. Mě to už nebavilo. Všichni se ptají? "Proč jdeš na gympl?" Já jim na to vždy pokrčím rameny. Ale ode dneška už říkám pravdu. Jo, bohužel. Z těch všech otázek mi už pukne hlava. Dnes jsem vyjela na jednu holku. Zase se mě ptala: !proč jdeš na gympl?!" vyjela jsem na ní, jestli se mi diví že odcházím. Kvůli komu? Že možná kvůli naší třídě kterou jak já, tak všichni učitelé "milujé"? Možná? Ona mi na to odpověděla: "ty mě nemáš ráda" s mírným otazníkem na konci. Asi to řekla jen proto, abych jí ujistila, jak jí mám hrozně ráda. Vysrala jsem se na ní a otočila se.

Teď sice píšu se vztekem, ale dnes mi bylo spíše do breku. Odevzdávali jsme učebnice matematiky. Šla jsem k třídní s dobrým poctiem, že mě možná neseřve, že mé knihy vypadají jako salát, letmo jsem jí s něma zamávala před očima že jsou všechny a začala skládat jednu učebnici za druhou na hromádky. První šla lehce. Ale ty zbylé už byli horší. Najednou vě mě byla jakási prázdnota. Bylo mi šáíleně smutno, že těch 7 let na téhle škole končí. Najednou sjem si to uvděomila. Plnohodnotně. Doodevzdala jsem tedy s čistým srdcem učebnice matiky a šla na místo. Karel je zase zblázněn do nějakého kluka, což znamená že se furt tlemí, všichni se jí ptaj co jí je a ona složí hlavu na lavici a užívá si toho krásného pocitu. Jenže já bohužel její náladu sdílet nemohla. Bylo mi fakt smutno. Zakoukala jsem se do těch jejích podrejch očích. Příští rok už budu někde jinde a s někým jiným.

Jo hodina němčiny. Učebnice jsou mě takže žádný pocit prázdnoty či tak. Karel měl zase složenou hlavu na lavici. Já se rozhlížela po třídě. N akonci hodiny nám učitelka přála pěkný prázdniny a nám, kteří jdeme na gympl, že s těžkým srdcem nám také přeje, abysme byli spoojení. Ani nevím jak, ale s Karlem jsme zbyli na němčině poslední. Učitelka se na mě koukala s malým úsměvem, snad mi možná i přála že jdu na gympl? Zajímavé, protože už od začátku roku tvrdí, že jestli půjdu na gympl, tak budu mít tvrdé známkování a jiné kecy..

Koukali jsme si do očí. Chtělo se mi brečet. Pak nevím jak, ale zeptala jsem se jí, jestli se mi diví, že jdu na gympl. Řekla, že se diví tomu, že tu nechávám Káju, na to jsem se otočila ke Karlovi a řekla mu, že jsem mu nabízela at jde se mnou. Pak jsem se otočila zpátky. "Ale jinak se ti vůbec nedivím, že jdeš pryč." řekla mi. Radši jsem vyšla ze třídy bez nějakejch keců, protože jsem cejtila, jak se mi lesknou oči.

No jo. Ale co. Karel tu má spoustu jinejch kámošů, třeba tebe Tessie. Postrej se mi o ní.

A snad se postará i ona o tebe. :-)

No a mě zbývá jen to, že budu doufat, že v mé budoucí třídě potkám někoho normálního. Ani nevíte jakej mám strach. Všichni tvrděj, jak jim budu chybět a všechno. Stejně si na mě za dva roky ani nevzpomenou. Všichni říkaj at zůstanu. Copak můžu? A už jsme zase u tho. Tahle třída mě se*e. A to já radši půjdu do nové. Proč bych tedy měla zůstávat se třídou, která tvrdí jak mě má ráda a chtějí abych zůstala, ale nic pro to neudělaj? Věřte mi, to není kvůli tomu abych byla někde vejš. Abych mohla říct: Jsem na gymplu, jse o něco vejš než ty. Tohohle názoru nejsem. Bohužel.... já končím.  Za týden jdu do své školy na posled, ohlédnu se za ní a bum. Bude konec.

Ahoj!

1. týden o prázdninách jedeme do Londýna - již podruhé. Památky již máme za sebou (jako třeba Londýnské oko, Traflger square, ale také ten strašidelný dům aj.), takže bych potřebovala doporučit, kam jít - krom tedy těch památek. Znáte někdo nějaké skvělé nákupní středisko za přijatelné ceny? Nebo nějakej zábavnej park? Moc by mi to pomohlo, tak mi prosím dejte vědět. Nebo mi zkrátka jen napište, kde jste všude byli vy v Londýně! :-)

Předem díky!

Opět zdravím. :-)

Musím vám říct a dnešním dni či tak. Myslím, že se ze mně ais nestane ten "meditář" co nejí a nepoje a přitom žije. Ale co já vím...

Nicméně. Na výtvarce jsme začali dělat mandaly. Naposled jsem to dělala ve 2. třídě "malými krouživými pohyby". Bylo to děsně divný, protože jsme ji jen vybarvovali, ale teď jsme si měli udělat svou vlastní (a učitelka námd ot ho prý nebude kecat!)

Takže uprostřed mám samozřejmě hipízácký znáček, poté následuje čtverec, který by měl být součástí mandali a pak následují další kruhy, kružnice a kroužky. Pak vám jí sem lupnu až bude hotová. :-)

Odpoledne jsem pak strávila u kamarádky, mlácením se, sledování vydeí a v neposlední řadě také rádoby masáží kscihtu. K tomu jsme si vyhledali meditační hudbu a stránku kde písně najdete vám sem musím dát. Kámošce Karlovi jsem udělala masáž takjaks e patří. Po dlouhém přemlouvání jí měla udělat i ona mně. No, jenže místo toho mi začala vymačkávat černé těčky, takže jsem z masáže měla smaozřejmě uplné prd. Nic méně to bylo velice zajímavé a od teď už budu dělat všechno jen při meditační hudbě.

Proč jsem taková? Mám křičet nebo se ptát?

Jo. Už tomu tak bude. Je tu někdo, kdo podcenuje mou upřímnost- můj názor. Přátelé mí říkají, že jsem upřímná až moc. Nepřátelé mlčí. A známí říkají, že nemám svůj názor. No, už tomu tak bude. Proč všem musím říkat, co jsou to za hovada? Tedy spéš.. rpoč jim připomínám jejich hloupost. Někdo řekl.. jsi podobná své matce. Řešíš řešíš a nic nevyřešíš. Možná to jset pravda. Ale já mám alepson pocit, že jsem neměla zavřenou hubu. Aspoň ostatní vědí, že si mají dávat pozor.

Lajk by prostě řekl: "Sorry vole, to sem já!"

To já to jak ještě větší vůl musím rozebírat.

Vlastně jsem vám chtěla říct, že jsem hrozně zákeřná osoba. Já to vím. Jenže když tohle někdo udělá, možná se cítím poníženě, ale tu samou chybu už neudělám. To že někomu řeknu jak se s ním věci mají - může to vyvracet, popřít či "vyfuckovat" mě. Ale sám bude vědět, že dělá chybu. On to bude vědět. Tak jako já to vím, i když to popřu. Vědomí mě bude hryzat. Bohužel, já to neumím říct hezky. Mimochodem - Tréz to umí říct hezky. Ale já ne. Já zkrátka musím bejt hnusná. Asi jsem postižená.

Udám vám příklad:

Chci jít na gympl

Řeknu, že nechci jít na gympl

Dostanu se tam.

Rozmyslela jsem se, půjdu tam.

Jdu tam.

Nedostala jsem se tam

Nechtěla jsem tam jít. Je mi to jedno.

Ostaní kývou hlavami.

Přesně tohle udělala kamarádka. Řekla jsem jí to. Mlčela. Byla to pravda. Ví to. Někdo by řekl, ty si ale hnusná. Já si myslím : Pomohla jsem. Ona si myslí: Má pravdu. Jsem ponížena.

Bože! Jsem fakt hrozná mrcha, co?

Ahoj.

Minulý týden jsem sice chyběla ve škole, ale pár věcí mi neušlo. A těch pár věcí, co se za tu dobu dělo ve škole, vám určitě říci musím.

Minulou středu se konaly třídní schůzky naší školy. Vše probíhalo podle plánu. Když dlaší den přišli moji spolužáci do školy, čekalo je nemilé překvapení. Výslech. První hodinu si volali snad každého do ředitelny (samozřejmě po jednom) , kdy je vyslíchal ředitel i s dalšími učitelemi. 

"Proč si myslíš Andy, že jsi tady?" zeptal se ředitel. "Ehm... abych se něčemu novému přiučil!" pravil Andy. Měl z toho očividně srandu. Našlo se tam pár takových. Třeba Michle. "Michalo, řekni nám něco o lyžáku" ptal se opět ředitel. "No.. moc se mi líbilo lyžování (s nejmenovanou) učitelkou!" zazubil se na ně. Ano. Proč to všechno? Zjistilo se totiž, že moje teorie o tom, že třída 7.A (my jsme 7.B) jsou skety! Přiznávám. Trochu toho chlastu jsme na lyžáku měli a někteří se i přiopili. Ale ty krávy z áčka volaly domů, co maj s těma opilejma dělat! A rodičům se to samozřejmě nelíbilo a tak si stěžovali na lyžáku, že tam "béčáci" pili. A jelikož áčko má ještě tak histerickou učitelku, která nás nemá ráda, trošku to okořenila. Kdybyste nevěděli, můj spolužák Sašan a Jegor tam prodávali drogy. Doufám že aspoň za pořádné peníze, aby mi nebylo líto že jsem si je nekoupila...

Včera se na všech českých školách rozdávalo vysvědčení - tedy spíše výpis, který klidně můžeme zmačkat, spálit, nebo roztrhat a hodit do koše. :)

Já měla tři dvojky, za které jsem vcelku i ráda, jelikož u nás ve třídě byly jen dva lidé, co měli samé jedničky a to moje nejlepší kamarádka a můj spolusedící. Minulý rok jsem to byla přece jen já kdo měl samé, takže jsme si to s tou dotyčnou prohodili.

Jelikož u nás ve třídě byli i takoví experti, co měli 4, jsem ráda za to, že jsem nechytla nic horšího než dvojku.

Chci se hlásit na gympl, takže místo pěti bodů, které bych dostala za samé jedničky, dostanu pouze 2 body, ale i to je fajn. A jelikož minulý rok jsme měla samé a na konci roku jednu dvojku, celkem to dělá pokud vím 11 bodů, plus 2 body, za to, že jsem vyhrála obvodní kolo německé olympiády.

Takže celkem třináct bodů... no, není to tak špatné. :)

A co jste dostali na výzo vy? Dostali jste za to něco? Kamarádka která měla čtyři trojky, dostala kšiltku a hipízácky ponožky, ktežto já jsem si stěží vyžádala jeden kousek medovníku z obchodu BILLA, který byl navíc o 25 procent zlevněný... xD

Zdarec, lidi.

Tak dnes byl opravdu xXx den. Což znamená, že byl opravdu krutý. Fakt pěkná zkratka. xP

No nic. Po včerejšku s Mrakem (název jedné osoby), kdy jsme vstávali v 6..no řekněme, že jsem se prostě učila 30 minut na matiku a dalších 10minut na fyzinu.

Vstala jsem teda v 7:03 - to mi vlastně jen zazvonil budík. Z postele jsem s evyhraba až v 7:14. Na to že obvykle udjíždíme v 7:32, jsem měla dost skluz.

Ahoj spoluobčané neznámí,

tak, právě jsem usedla k netbooku a rozhodla jsem se, že po dlouho době vám napíšu nějakou slohovku..XD

Takže. Rpdiče jsem uprosila at mi rodiče udělají místo kapra (mám fobii z kostí..XD) placky ze strouhanky a vajíčka. Svolili a já skákala do stropu, jelikož udělali i řízky..:)

Celé odpoledne jsem vysedávala u complu, jelikož naopak celé dopoledne jsem se činila a pilně ukízela. Luxovala jsem, loupala bramobory které byli už uvařené a zaprasila jsem si nehorázně nehty a při poslední bramboře mi mamka řekla že se to dělá nožem..XD, utírala jsem nádobí..no a určitč by se našlo ještě něco.. :)

Asi v třičtvrtě na pět jsme usedli k večeři, jelikož jsme neobědvali. První byla rybí polévka, která byla překvapivě na rybí polévku dobrá. Pak následoval hlavní chod. Bramovrovej salát, řízek/placka. Dobrý. Všichni jsme se nažrali jak praasata a mamka po nás chtěla aby jsme zvedli naše zadničky a odešly do pokojíku, kde už na nás prej čekala nadílka od ježicha. Jůůů. Jéé. zvolala jsem a maminka se připojila a hnedka zabrala topení na které si hačla a začala volat že je tu šílená zima. Rozdali jsme si dárky...pěkní dárky. Dostala jsem SnB a pak nějaké drobnosti jako rukavice, peněženku, fusky...njn. Krása....

Tatínek mě zahání, tak já jdu a loučím se. Mír a lásku všem, hipíci moji!

Dnes 31.10.09 → mimochodem, halloween.:) , jsem se rozhodla že pokud budu mít čas a náladu, začnu jsem psát. :)

Jak povídky, mé příběhy, tak mé starosti a radosti. :)

Čili, dnes...

Jsem v → Hodoníně, na jihu moravy, u prarodičů. pevně věřím že si to čte nějakej úchyl aby nás mohl okrást. No nic.

Ráno jsem vstala asi v 9h. polehávala a pak si zapla compík že si stáhnu filmík. Stáhnul se. nasnídala jsem se... během dne se ani nic zvláštního nestalo. Jo, byli jsme já, brat, děda, táta a máma na bowlingu. Neptejte se jak sjme dopadla. Řeknu vám to sama.. asi 3 nebo 4.. ani nevím. Na konci mě totiž chytli také křeče břicha...že vás uchráním detailů. :)

No nic lidičkové... dnes je opravdu škod amluvit. Jdu spát.. ahoj! Ted anejdu..jdu se dívat na nějaký opět stažený filmík.. .:)

OMLOVám se ti za ten obrázek MOU!

Ahoj,

Moc se omlouvám že jsem nepsala ale to víte..pololetí....a možná jsem si to vytáhla na samé?Až na tu dvoju z češtiny atd......

No nic..začnu od včerejška...včera se asi nic nedělo nebo si na to nevzomínám. Jen odpoledn ejsem šla k doktorce (fyziloložce). Je docela v pohodě a je jí asi kolem 50-60 let. zjistila že mám levou nohu zhruba o centimetr kratší než tu pravou..Lol XD Tákže ted nosím v levé botě vložku aby se mi to srovnalo s tou druhou a neměla to po*ranou skloiozu. Bléééé!

Dneska byl velice zajímavý den...první hodina byla smozřejmě Matika..jak jinak...na začátku jsme všichni dostali sprdunga že jsme neodevzdali úkoly před zvoněním....Pak nám zadala příklad yna interaktviku a my počítali. To mě docela bavilo. (Mou nebudu sem dávat že ses hlásila a ona tě vyvolAla až za půl hodiny...promin :P) No pak byla němčina..tam to bylo v pohodě až na tu stupidní hru co jse tam mastili. Měli jsme německy doplňovat tvary sloves např. ICH turne...

No pak byla...čeština? Jo měli jsme supl s Pítrusem...a seděla jsem s Mou což bylo v OKeji :)

Za náma seděla Lenička a Karolínka (pro někoho Králvonička :D) seděla s Královničkou číslo dvě. Jak povedená dvojička....mezitím co já sem si četla...tak už si Mou dávno dočetla a četla si nějakou erotickou scénu v knížce Sophiina volba. Pak jsme začali vo něčem kdyat a poté nám začali kluci kteří si založili kapelu (a my jim kravky vstoupili do fanklubu, ted aty Mou ne) vnucovat, at se naučíme jednu jejich písničku nazpamět....já sem se naštěstí vylosovala tu nejlehčí takže jsem v klidu. A taky že jim prej msuíme dávat 5Kč týdně..nakonec jsem to usmlouvala na 2Kč. (tady je jejich stánka ). No pak jsme hráli země město jenže mě to tak nějak přestalo bavit a už byl konec hodiny tákže ....jsme šli na---Výtvarku. Ach né! To byla dneska nejzajímavější hodina....

Protože: Karolínka zase nepřinesla věci na výtvarku a vyčítala mi že jsem jí prej měla napsat co má přinýst. Se o to nemůže postarat sama?Božínku co je to dnes za mládež....Když jsme si sedli měla tam pořád nějaký kecy a opravovala mě....tak mě to začalo srát.....pořád jsem jenom říkala Hmmm a nebo nic. Ona pak začala mluvit o svém miláčkovi a ptala se mě jak se s ním má rozejít..to sem se hnedka zapojila.....jenže asi za 2minutky jsem se zase odpojila protože mě to téma nudilo..vždyt je to takovej bbleček s kým ona chodí! no nic.....pak jsme šli spolu na záchod....Zeptala jsem se jí na otázku Kačkománie (vždycky na jaře se s kájou pohádáme a vždycky je to kvůli té pipce kačence). Ona mi řekla at se připravým že bude jaro.....no jasný já že se mám připravit? Ona s ní tady flirtuje a bere ji n aobčanku k nám do party! Pak jsem se jí zeptala co jí na mě vadí že se chová uplně jinak..ona mi oznámila že jsem nafoukaná. Já jsem jí oznámila totéž....páč ona mi pořád něco diktuje a at se nediví že jí někd řeknu Ne, že to neudělám....oan se furt baví s někým jiným....a už mě to sere (to je přesně ono Mou). Ona se furt tahá s áčákama a s kačnou...Leničku si taky přisvojila dělá jí šéfa..ale ze mě si tohle dělat nebude! Ale nakonec se mi olmuvila...řekla jsem ji že někdy omluva nestačí ale to už asi neslyšela..každopádně celých těch 60 minut co jsme spolu pak trávili na zemáku a obědě se ke mě chovala moc mile..doufám že jí to vydrží (mršce). N azemáku to bylo krutý..Ríša si furt zpíval nějkou operní psíničku a tak jsem se přidala k němu. Vendula na nás začla řvát at přestaneme. Na chvliku sem teda přestala ale najendou slyšim jak si zpívá Vendula...docela mě to pobavilo a tak jsem si začla povídat s rychardem s formou zpěvu z opery....a to byl asi tak nějak konec. I kdžy na obídku to bylo dobrý..Vydra (úča matiky) měla dozor. Řekla že 6.B (,my) máme už vypadnout. Teda halvně ti co už dojedli. oni teda odešli ale Saša tam zůstal a smál s en a učitelku. Ona ho tem sjela a on šel tedy odevzdat jídlo. Jenže jegor (jeho kámošú tam u stolu zůstal sám a saša se teda k němu připlížil....učitelka ho uvdiěla vzala ho za ucho a vytáhla ho ven z jídelny kde pak následoval velký sprdung. A šla jsem domů...doma jsem si udělala králíky (cvíčo na záda) a ted tu sedím. Mou..jen jsem ti chtěla říct že tě mám moc ráda.....nechceš jít ze sedmičky někam na gympl? Pa mějte se krásně!

Hojda,

dneska bude trošku kratší text.

Dneska jsem se nemohla vyhrabat z postýlky. Byla tak teploučká, pohodlná a měkká a mé oči se mi zavírali. Nakonec jsem teda vstala a tatínek mě odvezl do školy. První hodina: česká jazyk!

Psali jsme pololetku..samozřejmě o tom nikod nevěděl....no tak myslím si že by to mohlo vyjít a já bych mohla dostat 1 nebo 2. Druhá hodina byl Zemák, tam jsem dostala jedničku z testu takže mě zejtra vyzkouší a rozhodne jestli dostanu jedničku nebo dvojku. Pak byla němčina. Psali jsme test na časování sloves...mám tam asi tři blbě..měla jsem totální výpadek.

Pak byl tělák. Ten byl docela ok....až na to že byl moc krátkej a klucili dělali hrozné pí*oviny takže to bylo k ho*nu. :). Ták...pak byla hudebka a tam jsme hráli nějakou stupidní soutěž....al ebylo to lepší než kdybysme si zapisovali nějaké skladatele. Aspon jsem se mohla učit děják.

Z dějáku jsme psali..chá! Mám tam tři chyby o kterejch vim..takže...ehhh----------

No a ted jdu spát referát na informatiku..teda typografii....rozhoduje se jestli dostanu jedničku bo tvoju..tak pá!