Lowu - Články

Mac

Sat, 18 Dec 2010 19:19:45 +0100

A tak nějak o mně.

Zkrátka chci podat hlášení o mém nynějším stavu.

Žiji. Zatím žiji. Nevím zda-li úspěšně ale přece. Školu tak nějak přežívám, teď už je to asi vážně zoufalé, protože je to už moc dlouho, co bylo nějaké volno. Navíc - na začátku roku to byla pro mě nová škola, což znamená vše nové, tudíž objevování a to se rovná nějaké zábavě. Teď je ale vše staré a já se začínám nudit a to mě to pak ve škole nebaví. ALe co, teď budou prázdniny alespoň 10 dní (což jsou snad nejkratší Vánoce co jsem zažila za tu dobu, co chodím do školy), takže si odpočinua nabyji síly.

Jinak teď jsem nemocná. trašně mě bolí v krku, uplně mě tam řeže, takže každou chvíli se rozkašlu. A taky mám rýmu.

A vlastně, jestli jste si nevšimli, tak jsem si změnila přezdívku na Mac. Původní přezdívka Lowu bylo.. no dejme tomu moc sladká a mně přišla už dlouhou dobu dilinkovská. Vlastně se mi taková zdála už když jsem jí vymýšlela, ale chtěla jsem mít nějakej svůj osobní blog..

Vlastně: Moje první prezdívka byla Messner a to bylo když mi můj blog založila máma. Pak jsem si říkala j.k podle mých iniciálů. To mi bylo asi 8 nebo 9. Další přezdívka byla Joha která mi vydržela dost dlouho, al emě se zdálo že moc prozrazovala a navíc ostaní jí neuměli skloňovat, takže jsem přešla na nesklonné Lowu. A teď budu Mac (čtené jak Mek). TA Mac, kdyby to někomu nedošlo. Nevím rpoč, nevím jak, nevím zač. Prostě jsem psala, napadlo mě to a tak jsem to napsala do políčka autor.

Jó, tak to je asi vše. A jak říká František - Mějte se Fanfárově! :))

Sbírka ok (očí)

Sat, 18 Dec 2010 19:07:20 +0100

Když jsem se hrabala ve d¨fotkách, zjistila jsem, že dohromady mám dost fotek očí na to, abych mohla udělat takovou sbírku.

Oči jsou vážně zajímavé "téma" k focení. Na očích totiž vždy poznáte, zda člověk lže, jestli onu věc myslí vážně, nebo třeba jenom to, jestli má nějakou jiskru která vás zaujme. Také jsem zjistila, že většina mých přátel má hnědé oči. Až zase posbírám pár fotek očí, určitě vám se sbírku č. 2 dám.

Jen tak pro zajímavost, jedno z očí je chlapce. Můžete si typnout které. Podle některých namalovaných očí by se také dalo poznat, kdo se s kým kamarádí. Z očí se toho dá vážně vyčíst mnoho. :)

Jaký tablet si mám pořídit?

Fri, 26 Nov 2010 22:39:02 +0100

Ahoj. Nějak nevím co k Vánocům a tak mě napadlo, že bych si přála tablet. (protože pokud o to, přát si elektrickou kytaru nevyšel) Sháním nějaký max. do 3 000, ale aby také něco uměl. Ale bohužel se v tom vůbec nevyznám a tak prosím vás, kteří tablet už mají, aby mi do komentářů napsali jaký tablet mají a jak jsou s ním spokojení. Nebo mi prosím nějaký doporučte a taky poraďte, na co si dát u nich pozor a co by měl rozhodně mít. :) Moc byste mi pomohli. Děkuji mnohokrát!

Sweet home alabama

Fri, 19 Nov 2010 16:04:30 +0100

Jó děcka, tak tuhle old písničku hráli v úterý na rádiu Beat. Takže jakmile jsem přišla domů, začala jsem jí hledat (původně jsem totiž rozuměla refrénu jako Sweet home alabamed či co :D) Ale tak je jasný že jsem jí našla a hnedka začalo stahování. Jenže když stáhnu originál od Lyn. SKY tak mi nějakej nejde přehrát, takže jsem se musela smířit s vezdí od Rock Kids. No, ale dost povídání tady je ona píseň.

Jo mimochodem, nemáte někdo nějakej tip na písničku tohoto rázu? Protože mi nějak docházejí zásoby písniček..

Místo peněz vychování

Wed, 17 Nov 2010 19:40:35 +0100

No, nebudu to zdržovat. Nedávno jsem jela ze školy autobusem. Vlastně musím jít od školy chvilku pěšky, pak jet tramvají asi 5 zastávek (ale předtím si většinou kupuji ještě nějakou dobrotu v pekárně) , přestoupím na bus a nakonec ještě zase další chvilku k domu. No, to je jedno. Zkrátka jsem teda jela busem. Byl přiměřené.. em "poloplný" , ale stejně jsem nenašla místo k sezení tak jsem si stoupla k oknu u prostoru pro kočárky. Naproti mě seděli nějaký dvě nafinťěný holky, okolo 20 let. Neříkám že by neměli vkus. Ale na jedné zatávce přistoupila taková stařenka, která se pohybovala docela pomalu a mohlo jí být tak kolem 70 - 75. Stoupla si k těm holkám a chytila se tyče. V tom jsem si všimla, že ta jedna holek, která seděla dál od okna má kabelku Luis Vuitton a i její další kousky šatníku určitě nebyly ze sekáče. Ta holka se na tu stařenku jen tak koukla, sjela jí pohledem "co si jako stoupáš ke mně" a dál se koukala z okýnka. Babička tam stála asi 3 minutky a naštěstí jí pak pustil sednout nějaký mladík mluvící rusky. To mě vážně dostalo. Chudák babi se sotva drží na nohách, ale hlavně že ta slečna co jí nepustila si sednou měla značkový hadry. Slušné vychování jí asi nic neříká.

Fajn, někdy si taky sednu a doufám, že nepřistoupí někdo, kdo by mi mé místo které jsem si vyhlídla čmajzl. Kamarád mi třeba povídal že asi už 3x se mu stalo, že chtěl pustit nějakou paní sednout si, ale sjeli ho, že jestli si myslí, že ony jsou už snad staré báby které nevydrží stát... no zkártka nyní už pouští sednout si pány a paní, kterým se už na hlavě objevilo aspoň pár šedivých vlasů.

Momentální stav

Fri, 05 Nov 2010 19:27:07 +0100

Tak. Ráda bych vás informovala o svém nynějším stavu - hlavně na nové škole. :-)

Ty první dva měsíce byly celkem v pohodě. Kupodivu, se mi zezačátku gympl jevil snad lehčí než základka. No jo, jenže to bylo tím, že na základky jsme psali testy tak 1 za 14 dní, takže jsme psali z maximálně 5-6 stránek v sešitu. No, jenže např. z dějáku jsme psali až včera- což je po dvou měsících školy. Jako jak se mám asi 20 stránek v učebnici a 12 stránek v sešitě naučit během 3 dnů? No, takže budu ráda za trojku. Ještě k tomu mi šťastné číslo 9 (v abecedě jsem 9.) zajistilo že v úterý budu asi z té samé látky zkoušená (páč je dneska 9.11. žejo). Nadruhou stranu je dobrý, že se budu aspoň učit o něco míň, když už jsem se učila předvčírem. A taky asi nezapomenu látku o občanský válce, revoluci a vzniku Velké Británie což se stalo roku 1707, což je tak to jediný co si pamatuju.

No jinak v matice mám lepší námky jak na základce. Zjišťuji, že jsem měla asi poměrně těžkou základku oproti ostatním, teda aspoň v matice, protože jsme toho brali víc než jiní. Takže zatímco já jsem měla na základce z matiky 2 a teď mam jendičku, ostatní co měli na základce z matiky 1 mají teď 2 a hůře. Takže aspoň můžu říct, že naše přísná paní učitelka Vydra mě asi vážně něco naučila.

No, dneska jsme psali vlastně čtvrtletku z matiky. Takže až dostanem výsledky, asi už jedničku na výzo mít nebudu. Nu co.

Jinak jsme vyfásli hroznou kozu na zempl. Říká se, že je to hrozná sparťanka a že kdy sparta prohraje (jako se stalo tuhle neděli), je děsně zpurzená a zkouší celej den. Hm, takže v pondělí jsme psali písemku. Mám za tři.

Jinak žiju tak nějak normálně, snad už jsem si zvykla "chodit" v tom systému na gymplu. A co vy, co jste šli na gymply, jak to zvládáte? :-)

Lak na nehty

Mon, 25 Oct 2010 14:53:31 +0200

Tak jsem vám nějak nudila, až jsem vzala do ruky foťáka fotila, co se dalo. Jediný dvě normální fotky které z toho vzešli, jsou moje nalakované nehty, což je teda sice dost ubohé, ale aspoň něco.

A ještě dodávám fotku z dnešního projektového dne, kde nebylo co dělat, tak jsem fotila, co se dalo.

Vzpomínka na léto

Fri, 01 Oct 2010 21:22:51 +0200

Nějak jsem se nudila a tak jsem vzala do ruky foťák a.. fotila. Vyfotila jsem svůj nedávno vytvořený náramek.Nicméně ještě dodávám fotku z prázdnin - fotku trávy. obě fotky mi připomínají to léto, které bylo vážně krátké. A teď už se každé ráno budím a průměrná teplota je 8 stupňů.

Stálo při mně štěstí.

Wed, 22 Sep 2010 18:35:04 +0200

Zkrátka vám to musím napsat. A doporučuji vám si tento článek přěčíst.

Začnu tím, u čeho to má začít.

Včera, okolo 17. hodiny jsem vycházela z baráku v jedné Pražské ulici. Naše ulice navazuje kolmo na hlavní - a na hlavní je autobusová zastávka, kde jezdí autobus, kterým se dostanu na trénink. A tak tedy jdu , jdu po ulici ve které bydlím a jsem asi 3 - 4 m před ulicí hlavní. Najednou zleva přijíždí auto - vlastně jede hrozně rychle, snad rychlostí jakou se jezdí na dálnici. Říkám si, co je to za retarda, proč jezdí tak rychle. Najednou ale prudce zahne do ulice, kde se nacházím a najednou jede přímo na mě - ačkoli jsem na chodníku. Normálně bych si řekl,a že chce zaparkovat půlkou vozidla na chodníku a půlkou na silnici, jenže v téhle rychlosti by to asi nebylo dost možné. Takže v těch pár vteřinách co jsem měla na rozmýšlení jsem popoběhla směrem dopředu a asi tak za 1,5 vteřiny slyším dost velkou ránu - jak něco - evidentě to auto narazilo do toho domu. Popoběhla jsem ještě za roh - na hlavní ulici, kde jsem si hluboce oddychla. Pár lidí si rány všimlo a šli se tam podívat. Já jsem zůstala radši ještě chvilku stát a radši se neotáčela, stejně bych neviděla za ten roh, kde to auto stálo. Já se vážně bála se tam jít podívat a tak jsem došla na přechod přešla silnici a došla na zastávku. Tam jsem si nějak uvědomila co se to stalo a šla se zase zpátky podívat, co se tedy stalo. Trvalo asi tak 4-5 minut než jsem se tam dostala. Auto už tam nebylo, jen střepy a nějaké přední části auta.

Na blogu www.life-less.blog.cz jsem četla článek, kde autorka blogu Vivi hovořila o štěstí. mohu já tedy mluvit o štěstí? Pravděpodobně ano, protože jsem ho vážně měla. Kdo by řekl, že vás může na chodníku něco zaject? Do včerejška bych to vážně neřekla. :D

Můj brácha si standartně dává sluchátka do uší když někam jde a to na plný pecky. Stihnul by brácha zareagovat rychle, kdyby nevnímal okolí? Takže pokud možno, vyvarujte se produktům, které nějakým způsobem omezují vaši pozornost. Dále - nevím co tomu chlapíkovi bylo, co řídil to auto. Jestli se dozvěděl něco vážného a spěchal, že tak rychle jel, nebo jestli byl opilý. A taky vážně nevím proč zatáčel. Takže - nejezděte autem pokud jste v nervu nebo napilý anebo pod vlivem drog, jo? Díky. Usnadníte život mnoha lidem! :-)

A ještě se vrátím k tomu štěstí. Opravdu jsem si myslela, že o štěstí se dá mluvit dlouhodobě. třeba - nojo, poslední dobou mám štěstí, všechno se mi daří. myslím, že tomu se spíš říká šťastné období.

O štěstí se nedá mluvit v přítomnosti, ale podle mého jen v minulém čase. Prostě jsem měla štěstí, že jsem zareagovala a koukala se dopředu. :-) Teď to naštěstí už beru nedlehčeně, ale zároveň tomu vážně nemůžu uvěřit..:D

Pro módní blog

Tue, 21 Sep 2010 16:11:01 +0200

Tak. Už jsem se vám dlouho neozvala, jelikož nebylo nějak co psát. Škola začíná a já se snažím zvyknout si na nový, středoškolský režim. :-)

Nicméně, v neděli jsem byla venku s kamarádkou která nedávno odešla z našeho volejbalového družstva. Prý přemýšlela o tom, že by si založila módní blog - což je vlastně novodobá forma časopisu "Elle" když to řeknu velmi vzdáleně, pokud to tak tedy vůbec můžu říct. :-)

Ona furt že neví a že až bude starší, ale mně se ten nápad jako dlouholeté blogerce samozřejmě moc líbil a tak jsem furt podporovala, aby si ho založila, protože čím dřív tím líp... No to je vlastně jedno, ale zkráceně jsme prostě udělalai pár fotek a myslím, že je to na dobré cestě - a taky si myslím, že si ho založí v nejbližší době. Určitě vám pak její blog představím, protože má vážně zajímavý a hlavně originální vkus - ale zároveň moderní, což v téhle době moc lidí nezvládá. Teď jsou v módě pokud vím sukně do pasu, že? Takže višchni si vezmou modrou sukni do pasu, k tomu bílé tílko a přes to ještě černé sáčko. A popřípadě doplní koženou kabelkou. Ona tohle všechno nějak skloubí, ale v závěru vznikne uplně něco jiného. :-) Ale dost tlachání, jdu vám ukázat pár fotek, ale vážně jen pár. :-)

Jen mě toršku štve, že jsem měla foťák nastavený na nějaké špatné rozlišení, takže fotky nejsou moc ostré. Ale tak to už neovlivním. A jaký názor máte vy na módní blogy a módu obecně?

Aquila

Fri, 03 Sep 2010 15:54:21 +0200

↑ Fotka z prázdnin - z volejbalového soustředění KCM. Na fotbaláku před naší ubytovnou měli rozstřikovač a jelikož bylo asi 30 stupňů, vydali jsme se ho přeskakovat. Mně se ale pod vodu moc nechtělo a tak jsem radši vzala do ruky foťák a fotila. A vznikla z toho například tato fotka. Hrozně mi připomněla reklamu s misskama na Aquilu. Jak tam běhají, pózují pod vodou...

Další člověk

Thu, 02 Sep 2010 14:30:58 +0200

Teď jsem se dozvěděla, že z mého volejbalové družstva odchází má nejlepší kamarádka.

Víte, když si to tak uvědomuji, zjišťuji, že každou chvíli se ze mně stane samotář, se kterým se nikdo nebaví - vlastně já se spíš nebudu bavit s ostatními.

Na volejbale je sice lidí dost, ale ani jeden není moje spřízněná duše, tak jako byla Kačaba.

Nyní začínám v nové škole - snažím se skamarádit a všechno, ale stále nenacházím taho pravého člověka. Vždy mi na někom něco nesedí a i když je to uplná prkotina, dokáže mě to rozhodit pokaždé, když jsems tím člověkem. Samozřejmě, mám spoustu kamarádů z mé bývalé školy, mé bývalé spoluhráčky a další lidi, jenže s těmi se uvidím maximáln tak 1 - 2x do měsíce a bůh milej ví, jestli na mě nezapomenou úplně.

Takže i když se s kačabou můžu vídat i jinde mimo volejbal, i když se s lidma ze základky můžu vídat i jinde než mimo školu - bude to moje minulost a já budu ale potřebovat lidi i v přítomnosti a zajisté i v budoucnosti.

Jen doufám, že se budu mít od čeho odrazit a že tohle všechno je náznak, že všechno se rychle otočí a já budu ten nejšťasnější človíček na světě. Už aby to bylo..

Na nové škole

Thu, 02 Sep 2010 13:16:42 +0200

Prázdniny jsou za mnou (možná vám sem hodím nějakou tu fotku), nic méně začíná mi nové "životní období".

Ano, od včerejšího ráno už jsem student gymnázia. 4 dny před začátkem školy jsme měli seznamovací kurz. Upřímně - jevilo se mi to hůř, než to doopravdy je. Teď, když jsme ve třídě, je fakt že se spolužákama se bavím v postatě pouze o přestávkách a to je tak max. do 15-20 minut. V lavici sedím vedle fajn holky, která je sice šíleně užvaněná, ale aspoň je sranda. Páč kdyby nežvanila ona se mnou, zase bych prudila já ji, takže.. :-)

No, a vlastně o přesávkách se asi budu pohybovat na chodbě, kde je další kopa lidí, s kterýma se můžu bavit. A po škole? Tak to si opravdu už nyní můžu vybírat, zda-li pojedu pouze domů, nebo jestli půjdu ven s lidma z gymplu, ze základky, nebo úplně s někým jiným.

Nu a když pojedu na nějaký školní výlet či zájezd, myslím že s těma mejma retardama ze třídy to přežiju - oni vlastně nejsou zase tak hrozní a navíc je znám necelý týden, takže uvidíme.

Tak, co vy a prázdniny nebo nástupy na novou školu? Jak se zdařil váš nový třídní kolektiv?

Natalie Okri - Got talent

Sun, 01 Aug 2010 11:40:46 +0200

Natalie Okri - skončila na 2. místě v celostátní soutěži Britain's Got Talent. Mě osobně se tedy líbila víc než ti 1. ale co.

Tato soutěž má být ještě tohoto roku odvysílána na primě, takže já doufám, že aslespoň takové talenty zde najdeme. :-)

Shrnutí prázdnin č.1

Sun, 18 Jul 2010 20:41:25 +0200

Zdravíčko děcka! :-)

Tak jsem si řekla, že vám shrnu 1/3 prázdnin. Všechny zážtky sem opravdu psát nebudu, ale jen tak abyste věděli kde se poflakuji.

Londýn

1. Týden prázdnin jsem zavítala do hl. měsa Anglie - Londýna. Byla jsem zde už podruhé ale musím říct, že teď už to byla trochu nuda. Vcelku jsem se těšila, vím že je to úžasné město, ale popravdě, byla jsem zde s rodiči a s bratrem, na 5 dní a náš program by se dal zvládnout svižnějším krokem za 4 dny. Navíc netbook nefakal, protože měl vybitou baterku a jak jistě dobře víte, v Anglii jsou jiné zásuvky. Ale i tak to nebylo úplně na škodu. Např. jsem se sekla v tom jejich pitomém metru. Když jsme přijížděli na zastávku hrozně to zaskřípalo a pak nás nechtěli pustit ven nebo to nešlo. Metro bylo narvané, všichni jsme se na sebe lepili a bylo hrozné vedro..

Navíc když nám asi po 5 minutách co byly zavřené dveře něco říkali v tom jejich nesrozumitelném rozhlase, všichni cestujicí hrozně vzdychli. Vzpomněla jsem si na horor karanténa, kde lidi držej v domě a nechtěj je pustit protože uvnitř domu se rozšířila velice agresivní vzteklina...

Říkala jsem si, proč když jsme na zastávce nás nemůžou pustit ven. Pak lidé uvnitř vlaku začali bušit na dveře. Neviděla jsem co se děje, protože jsem byla na druhé straně. Možná tam byla bomba. :D

Drželi nás tam vcelku asi 10 minut a pak nám ty dveře nějak otevřeli, ani nevím jak. Nastala tlačenice, všichni vyběhli ven a hrnuli se pryč. Myslím že ty dveře se jim zkrátka pokazili, protože říkali že musej vyměnit vlak.

Vlastně mám ještě jeden takovej poznatek - nikdy si nekupujte hezkej kufr. Byla jsem svědkem toho jaks nima hází když ho vyhazujou z letadla. Je to ten způsob: Vezmu, hodím, kopnu. My naštěstí jeli s tou největší křusnou, takže se nám mohl kufr jen rozpadnout. Nicméně těch kufrů od Dakine, Burtom atd. mi bylo nesmírně líto.

U kamarádky na chatě

2.Týden jsem strávila u kamarádky na chatě. Bylo to fajn. Vstávala jsem tak v půl 12, snídala jsem v době oběda, obědvala jsem v době předčasné večeře a večeřela jsem tak, že jsem si sem tam něco zobla. Pak jsem s kamarádkou klábosily průměrem do 1h. ranní a poté jsme se odebrali ke spánku. A pak šlo všechno na novo. Také jsme kuchytili domácí zmrzlinu, která se mimochodem moc povedla a hodím vám sem zanedlouho recept. :-) Dále jsme dělali mnoho a mnoho dalších věcí, takže paráda. :-)

Soustředění (KCM)

3. Týden se konalo volejbalové soustředění s KCm (Krajské centrum mládeže) což je jednoduše výběr kraje - v mém případě Prahy. Bylo to nejlepší soustředěnáí jaké jsem kdy zažila, tréninky mě velice bavili, jelikož jsme moc neposilovali a především jsme hrália zase hráli. S holkama to byla taky neskutečná sranda, zvlášť také to, jak se poslední noc plížili mé dvě sousedky z vedlejšího pokoje k nám na pokoj aby u nás přespali. Jenže se ještě s mojí spolubydlící nadopovali ibáčem - každá si vzala 3 tabletky, akže byly tak trošku mimo, o tom ale není vhodné povídat zde na veřejnosti. :-)

Nyní mě čeká týden volna a vopruzování kámošů co nemají co dělat aby šli na koupák.

Poté ke mně přijede kámoška z moravi, poté já pojedu k ní, pak jedu s mojí kamarádkou ze školy k bábince a dědouškovi na moravu. 2. týden v srpnu budu užívat chaty naší volejbalové kapitánky s dalšími spoluhráčkami a posledních 14 prázdnin zakončím zase na volejbalovém soustředění, avšák tentokrát se svým normálním týmem. A vlastně tři poslední dny v srpnu budu na seznamováku s mojí novou třídou a prvákama (bože, oni snad vážně chtěj abych se s někým seznámila! xD) . Uvidíme, jak vše dopadne, ale každopádně mi držte palce (a já budu držet i vám) abych to přežila vše ve zdraví!

Fotky z Londýna

Sat, 17 Jul 2010 19:24:58 +0200

Zdravíčko. Konečně jsem zase na pár dní doma a tak vám sem šoupnu pár fotek ze svých prázdninových akcí a první na řadě bude Londýn, hlavní město Anglie, které jsem navštívila první týden o prázdninách.

Zde vidíte tzv. Malé Benátky.

Nápis ulice

Schvlně jsem to zaostřila na plot, ale pokud byste zaostřili dolů, uvidíte anglické děti jak hrají nějakou hru. Pravděpodobně měli sportovní den. Kdy vlastně končí v Londýně škola? Potkávala jsem poměrně často děti v uniformách..

Zde je pohled odvnitř do (již zmodernizovaného) anglického dvoupatrovéhoautobusu.

Pokud zavítáte do Londýna, nezapomeňte navštívit tuto kavárnu. Mají tam nejlepší horkou čokoládu jakou jsem kdy pila, jen si jí nesmíte zapomenout prmíchat. Kavárnu naleznete prakticky na každém rohu a v mnoha ulicích bývá i 2-krát.

A zde je už standartní telefoní budka, kterou všichni jistě dobře znáte. Hned za ní můžete vidět dům stavěný z cihel (z jiného materiálu by jste zde dům hledali pracně).

Třeba tahle stavba není z cihel a ze skla, jednalo se pokud vím o kanceláře.

Veliká nabídka zeleniny před vstupem na bleší trh (Brick Lane).

Na bleším trhu měli absolutně všechno. Od nejrůznějších starých rezavých matiček až po jakousi divnou tříkolku.

A zde vidíte Millenium bridge, který vede přes Temži. Dost mě pobavilo, že jsem zde potkala vietnamku, která evidentě mluvila velmi dobře anglicky a navštívila Prahu! :-)

Zde vidíte London Eye a v pozadí Big ben.

A jsme u konce prohlídky. Právě jsem přecházela přes "Bridge of Westminster" když jsem dofotila poslední fotku, kterou jsem pro vás vybrala. :-)

Ptala jsem se, než jsem odjížděla, kam bych měla jít, když nechci na památky. Sama jsem objevila pár věcí, které můžete absolvovat i s rodiči nebo s kamarády.

Science musem - něco jako naše technické muzeum v Praze, avšak je mnohem větší a posledním patře se nacházejí i fyzikální pokusy které si sami můžete vyzkoušet a jsou ve formé her. :-)

Obchod PRIMARK - je tu sice vždycky hrozně narváno, ale seženou se tu úžasné věcičky za velmi příznívé ceny a dokonce je to i kvalitní. Já sama jsem si zde koupila tričko za 4 libry což činí u nás okolo 120 Kč. Je na oxford street, kam určitě zavítejte.

Brick Lane - Bleší trh. Hrozně kraviny ale když popojdete kousek dál, dají se tam koupit is lušné doplňky. Mají nam např. obrovský výběr brejlí jen za 4 libry! :-)

Camden town - Možná nejznámější trh v Londýně, možná také největší. Mají tam hrozně moc věciček a pokud chcete přívést něco pěkného domů, zde určitě nakoupíte. S prodávajícíma se dá skvěle smlouvat a zabírá, když řeknete, že jinde to měli levnější. Když mu řeknete at sleví (do 3 liber) než vám nabízel předtím, určitě vám ho za tu cenu prodá. Jídla tu mají taky požehnaně, takže doporučuji vyrazit dopoledne a nákupní jízdu zde zakončit obědem.

Poslední dny

Fri, 25 Jun 2010 19:01:27 +0200

Zde vám dám pár fotek nafocenýchz posledních dnů na ZŠ.

Rozlučka

Fri, 25 Jun 2010 18:50:59 +0200

Už jen tři dny škola a já se navždy rozloučím se svojí třídou. Po předchozím článku už nevím, co si mám myslet. Tedy spíše po včerejším výletu. Rozlučka v divoké šárce - kterou jsme teda udělali na poslední chvíli, jelikož učitelka furt trvala na svém, že s námi nikam nepojede. Ale jela. :-) A já jsem za to ráda. Sama říkala, že nevěděla, že se s náma mimo školu dá jednat takto - takto hezky. Trézka dostala nápad s tím, že příští rok by se jelo na vodák. Sice už tu nebudu ale doufám, že mi zbyde čas a to místo které mi prý budou držet opravdu bude mé!

Takže je to tak, naše třída je opravdu jen plná sobců. Ve skutečnosti jsme nejlepší parta na světě - tedy spíše mimo školu. Ale když jsme v té budově (myslím že je proklatá) jsme ti nejhnusnější lidé na světě.

Jo, musím to říct. Po naší třídě se mi bude stejskat. A to hrozně moc. K když jsme tak silné osobnosti, budou mi ti blbci moji malí ležet v srdíčku.

Jinak k dnešku

Trézka mi dneska věštila z tarotek. Má budoucnost nevypadá moc slibně. Myslela jsem při tom na svou budoucí školu. Vyvěštila mi, že to bude fajn, pak že všechny ty lidi budu pitvat (což já opravdu dělám) a to prý nesmím dělat, jinak to bude špatné. Prý je musím brát takový, jaký jsou. Což nasvědčuje samo o sobě že to budou totální blbci. xD No a pak že to bude špatné, ale že nakonec to vše bude nejlepší. Doufám teda, že se tohle odehraje tak během jednoho týdne, protože nenávidím samotu. Takže tam cci mítnějakou spřízněnou dušičku. I když třeba jen malou.. :-)

Zvrácený pocit

Wed, 23 Jun 2010 22:10:07 +0200

Nevím co mě to popadlo.

Vlastně jsem se na gymnásium docela těšila. Jo, už mě nebavilo, že kvůli tomu, že nějaká pipka od nás ze třídy hodí po jednom nejmenovaném chlapci tužku amísto toho trefí učitele. V mnoha případech bysme psali písemku - on nám pustil film, řekl že ho nebude známkovat a že si nemáme nic zapisovat. Naše třída opět promluvila náhle mi na stole ležel papír který jsem měla podepsaný mým příjmením a čísla o 1 do 6. Avšak u nich nebylo napsáno nic, protože přes ten řev v naší třídě nemělo cenu film poslouchat. Za 5. Co na tom, že kdyby byl ten učitel vážně svině, posunula by mi ta známka průměr o stupeň horší. Přejdu dále.

Nebaví mě, že kvůli tomu, že se zase jedna nejmenovaná pipka pohádá s jedním nejmenovaným chlapcem a místo 2 plánovaných hodin češtiny strávených venku zůstaneme uvnitř v tom šíleném vedru. Jo, je to pár příkladů z mnoha. Mě to už nebavilo. Všichni se ptají? "Proč jdeš na gympl?" Já jim na to vždy pokrčím rameny. Ale ode dneška už říkám pravdu. Jo, bohužel. Z těch všech otázek mi už pukne hlava. Dnes jsem vyjela na jednu holku. Zase se mě ptala: !proč jdeš na gympl?!" vyjela jsem na ní, jestli se mi diví že odcházím. Kvůli komu? Že možná kvůli naší třídě kterou jak já, tak všichni učitelé "milujé"? Možná? Ona mi na to odpověděla: "ty mě nemáš ráda" s mírným otazníkem na konci. Asi to řekla jen proto, abych jí ujistila, jak jí mám hrozně ráda. Vysrala jsem se na ní a otočila se.

Teď sice píšu se vztekem, ale dnes mi bylo spíše do breku. Odevzdávali jsme učebnice matematiky. Šla jsem k třídní s dobrým poctiem, že mě možná neseřve, že mé knihy vypadají jako salát, letmo jsem jí s něma zamávala před očima že jsou všechny a začala skládat jednu učebnici za druhou na hromádky. První šla lehce. Ale ty zbylé už byli horší. Najednou vě mě byla jakási prázdnota. Bylo mi šáíleně smutno, že těch 7 let na téhle škole končí. Najednou sjem si to uvděomila. Plnohodnotně. Doodevzdala jsem tedy s čistým srdcem učebnice matiky a šla na místo. Karel je zase zblázněn do nějakého kluka, což znamená že se furt tlemí, všichni se jí ptaj co jí je a ona složí hlavu na lavici a užívá si toho krásného pocitu. Jenže já bohužel její náladu sdílet nemohla. Bylo mi fakt smutno. Zakoukala jsem se do těch jejích podrejch očích. Příští rok už budu někde jinde a s někým jiným.

Jo hodina němčiny. Učebnice jsou mě takže žádný pocit prázdnoty či tak. Karel měl zase složenou hlavu na lavici. Já se rozhlížela po třídě. N akonci hodiny nám učitelka přála pěkný prázdniny a nám, kteří jdeme na gympl, že s těžkým srdcem nám také přeje, abysme byli spoojení. Ani nevím jak, ale s Karlem jsme zbyli na němčině poslední. Učitelka se na mě koukala s malým úsměvem, snad mi možná i přála že jdu na gympl? Zajímavé, protože už od začátku roku tvrdí, že jestli půjdu na gympl, tak budu mít tvrdé známkování a jiné kecy..

Koukali jsme si do očí. Chtělo se mi brečet. Pak nevím jak, ale zeptala jsem se jí, jestli se mi diví, že jdu na gympl. Řekla, že se diví tomu, že tu nechávám Káju, na to jsem se otočila ke Karlovi a řekla mu, že jsem mu nabízela at jde se mnou. Pak jsem se otočila zpátky. "Ale jinak se ti vůbec nedivím, že jdeš pryč." řekla mi. Radši jsem vyšla ze třídy bez nějakejch keců, protože jsem cejtila, jak se mi lesknou oči.

No jo. Ale co. Karel tu má spoustu jinejch kámošů, třeba tebe Tessie. Postrej se mi o ní.

A snad se postará i ona o tebe. :-)

No a mě zbývá jen to, že budu doufat, že v mé budoucí třídě potkám někoho normálního. Ani nevíte jakej mám strach. Všichni tvrděj, jak jim budu chybět a všechno. Stejně si na mě za dva roky ani nevzpomenou. Všichni říkaj at zůstanu. Copak můžu? A už jsme zase u tho. Tahle třída mě se*e. A to já radši půjdu do nové. Proč bych tedy měla zůstávat se třídou, která tvrdí jak mě má ráda a chtějí abych zůstala, ale nic pro to neudělaj? Věřte mi, to není kvůli tomu abych byla někde vejš. Abych mohla říct: Jsem na gymplu, jse o něco vejš než ty. Tohohle názoru nejsem. Bohužel.... já končím. Za týden jdu do své školy na posled, ohlédnu se za ní a bum. Bude konec.

Kam v Londýně?

Wed, 23 Jun 2010 14:20:12 +0200

Ahoj!

1. týden o prázdninách jedeme do Londýna - již podruhé. Památky již máme za sebou (jako třeba Londýnské oko, Traflger square, ale také ten strašidelný dům aj.), takže bych potřebovala doporučit, kam jít - krom tedy těch památek. Znáte někdo nějaké skvělé nákupní středisko za přijatelné ceny? Nebo nějakej zábavnej park? Moc by mi to pomohlo, tak mi prosím dejte vědět. Nebo mi zkrátka jen napište, kde jste všude byli vy v Londýně! :-)

Předem díky!